Období mezi léty 2000 až 2003 bylo pro české hráče nezapomenutelné. Byli totiž doslova zaplavováni novými přídavky do stále se rozrůstající série her od českých Illusion Softworks. Zatímco v červu posledního ze zmiňovaných let bychom se po Hidden and Dangerous 2 ohlíželi marně, přece jenom by pro nás neměl zůstat bez povšimnutí. Dočkali jsme se totiž hry, která opět potvrzuje již zmiňovanou originalitu českého vývojářského studia. Odmítli se totiž specializovat výhradně na druhou světovou válku, která je již probádaným a ne zcela zajímavým tématem. Místo toho se spíše zaměřili na válečný konflikt, se kterým jsme do té doby v žádné počítačové hře neměli možnost setkat. Válka ve Vietnamu, pojídači rýže také často označována jako „americká válka“ se prodírala na monitory. Přicházel Vietcong.
„Další den, další mrtvola. A ty dneska taky zdechneš, až večer poběžís s plnou polní, přísahám!“
Dlouhých jedenáct let trvala válka, která významně zasáhla do situace v Asii a také do jisté míry poškodila pověst americké armády. Dokumentů či různých filmových románů, která se zabývala situací ve Vietnamu v šedesátých a sedmdesátých létech, jsme mohli najít spoustu. Ale na počítače pronikli malí mužíčci v bambusových pokrývkách hlavy a povětšinu rovněž se samopalem AK-47 v rukou, až právě v roce 2003. A obrovská vlna nadšení, která provázela všechny do té doby vydané tituly IS, se zvedla znovu. Vždyť to byla ta česká originalita, konečně něco nového, nevyzkoušeného. Vydání hry dost připomínal samotné začátky týmu Petra Vochozky – také nevěděli, do čeho jdou, když se rozhodli začít s něčím, co v té době bylo v České republice zcela nezvyklé – s vývojem her. A přesně tak tomu bylo i v případě Vietcongu. Češi vystoupili z řady. Odmítli být pouze těmi, kdo se snaží vypíchnout ty nejlepší bitvy s vojáky Hitlerova Německa. Středoevropané se rozhodli vyšlapat si svou vlastní cestu. Cestu do odlehlé džungle, husté tunelové sítě a partyzánů, kteří patřili k nejodhodlanějším v historii. Položit život za ideály socialismu se rozhodně nebáli. Bylo to pro ně ctí.
Takže už na raném počátku vývoje jsme vlastně měli první věc do seznamu, kterou IS vybočilo z řady „běžných“ světových studií. Kolik jich budeme mít po vyčtení všech kladů hry, je otázkou. Ale pojďme na to, třeba se nějakého racionálního čísla nakonec dobereme. Budu samozřejmě předpokládat, že jste si českou hru poctivě koupili v českém obchodě, nejlépe u prodavače české národnosti, který na Vás mluví výhradně česky. Pokud jste všechny tyto podmínky v dnešní době výrazné migrace vietnamských „spoluobčanů“ byli schopni splnit, pak Vás určitě po vložení prvního disku CD-Rom do mechaniky ještě více potěší, že s Vámi instalátor hovoří česky. Pokud to s Vámi moc nehnulo vězte, že fakt, že hra obsahuje tentokrát opravdu velice kvalitní český dabing, ke kterému byli pozváni známí čeští herci, s Vámi hne určitě. Jmenuji například Svatopluka Schullera, Libora Terše nebo třeba Filipa Švarce. Zvučných jmen je samozřejmě mnohem víc, ale obávám se, že by pak článek nemohl být o ničem jiném. Ostatně, o dabingu se budu zmiňovat průběžně i v ostatních odstavcích, protože jeho kvality rozhodně nejde jen tak opomenout.
„Moje babička běhá rychleji než ty. A to je mrtvá už dvacet let, kurva!“
Vietnam, malá a zdánlivě nikterak významná zemička, obyvatele Starého kontinentu nejspíše nijak neláká. Nehodlám se bavit o tom, jak je tomu v opačném případě, s atraktivností Evropy pro obyvatele Vietnamu, o tom si udělejte obrázek sami. Spíše se zaměřím na to, proč by pro hráče z Evropy mohla být zajímavá hra, odehrávající se ve Vietnamu. Ještě lépe za vietnamské války. To už zní lépe, nemám pravdu? Co by Vás tedy mohlo zaujmout? Pokud patříte mezi ty hráče, kteří se v poslední době věnovali výhradně titulům, nabízejícím bitvy v městských oblastech, kde jste se ujali čištění obytných oblastí od veškeré nechtěné společnosti, tak vězte, že Vietcong je úplně jiný. Nečekejte žádné čipery v oknech vysokých domů, ani žádné zabarikádované dveře, za kterými na Vás čeká nepřítel. Jednoduše proto, že byste se nedočkali. Na dům v pravém smyslu slova tady totiž nenarazíte. Místo toho na Vás čekají rozlehlé pralesy, kde budete nuceni vynaložit veškeré úsilí jenom k tomu, abyste se v džungli sami neztratili. Vítejte v tropickém pekle.
Doprovod na nesnadné pouti zalesněnými oblastmi Vám bude dělat buď trojice, nebo čtveřice spolubojovníků, kteří půjdou společně s Vámi po krku partyzánskému Vietcongu, vyznávajícímu ideologii Karla Marxe. A bohužel pro občany demokratického Jižního Vietnamu, Vietcong vyvíjí intenzivní snahu o státní převrat právě na této svobodné půdě. Z toho důvodu na scénu nastupujete Vy, společně se zbytkem týmu. Usazujete se na kopci Nui Pek poblíž hranic s Kambodžou. Vaším primárním cílem je klást odpor postupujícím jednotkám komunistického Severu a navazovat přátelské vztahy s liberálními jižany, které musíte chránit. Ti Vám pak z vděčnosti lámanou angličtinou (v našem případě češtinou) třeba poskytnou nějakou zajímavou informaci, kdo ví.
„Komouš blízko, smrdí tady.“
Dost bylo obecných informací, pojďme ke konkrétnostem. Snad v každém minulém článku, patřícímu do seriálu Český skvost, jsem se zmínil o navození realistické atmosféry, jež byla pro IS vždy velice důležitým faktorem. V případě Vietcongu se nekoná žádná změna. Můžete si být jisti, že pokud půjdete hustou džunglí, uvidíte si sotva na nos a bude okolo Vás překvapivý klid, dolehne na Vás strach spojený se stresem. Nevíte totiž, kdy se ozve notoricky známý zvuk odjišťování zbraně, po kterém následuje ohlušující střelba. Ale Vy se i přes všechno tohle pořád protloukáte hustou mlhou, nevědíc, odkud svist kulek přichází. Jednoznačně ovšem víte, že už mezi stromy nejste sami. Scenérie je samozřejmě doplněna peprnými hláškami Vašeho doprovodu, který se volbou vhodných slov rozhodně netrápí. Už Vám tuhne krev v žilách?
Týmu samozřejmě můžete rozdávat příkazy. Mají po spatřené nepřátelské hlídce začít pálit ihned nebo počkáte na vhodnější moment? Opět je to jen na Vaší volbě. Ať už si s přáteli po Vašem boku jen tak povídáte ve chvilce klidu zbraní nebo jim oznamujete další krok při likvidaci nechtěných osob, vždy se obracíte na charaktery se jménem, vlastní osobností a mnohdy i velice postrou minulostí. Ta se pak může projevovat na jeho chování v boji, jakožto i na jeho slovníku. Dostali jste se na okraj džungle? Pak se neradujte – nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
„Sráč jedna, tady je sráč dva. Potřebujeme palebnou podporu. Příjem.“
Co může být ještě horší, než hodiny herního času v hustém pralese? Odpověď je nasnadě: ještě více hodin v úzkých, klaustrofobních tunelech kdesi daleko za nepřátelskou linií. Zde se hodí říct, že kdo nezažil, nepochopí. Steve R. Hawkins (hlavní postava hry ovládaná hráčem), se krčí ve spleti rozsáhlého podzemního tunelového komplexu, ve kterém se jistě nacházejí i nepřátelé. Otázkou zůstává, kde? Jste zde sami. Bez jednotky, bez kompasu, bez mapy. Bez pojetí o čase a o tom, kdy se dostanete zpátky na povrch. Tím hůř, ani nevíte, kam se z tunelů dostanete, kde se ocitnete. Jste sami, jenom vy, Vaše svítilna, pistole s tlumičem a příruční vysílačka. Neradujte se, není to ani zdaleka tak pozitivní, jak by se mohlo zdát. Ona příruční vysílačka totiž není schopna provozu takhle hluboko pod povrchem země. A tak je čistě věcí náhody, jestli se na základnu dovoláte, či nikoliv. Třešničkou na dortu je jeden obvaz pro případ zranění.
A tak vyrážíte, nedostatečně vyzbrojeni, netušíc, kam vlastně vyrážíte. Uvedete svítilnu do chodu (bez ní neuvidíte ani na krok), naposledy zkontrolujete stav zbraně, která je prozatím Vaší jedinou spásou. Samopaly s sebou pochopitelně nemáte – netlumený výstřel je v takovýchto prostorách ohlušující. Vyrazíte a už od začátku víte, že se hlavně musíte dostat zpátky tam nahoru. Na čerstvý vzduch, do prostoru. Přijdete na první křižovatku cest a nastává první z mnoha stejných rozhodnutí, která před Vámi stojí – kudy vlastně jít? Vlevo můžete narazit na partičku Vietnamců, kteří si klidně povídají o problémech života, vpravo narazíte na past – granát na drátu. Nebo naopak? Nebo vůbec ne? Nebo se cesta znovu rozdvojí, když se vydáte vlevo? Nebo to snad bylo…vpravo? Ano, to je přesně ta nejhorší věc na všech misích v tunelu. Nejenom že máte strach, kdo se kde objeví, hlavně ale trpíte dezorientací. Všechny chodby vypadají stejně a Vy si prostě nemůžete vzpomenout, jestli už jste tudy prošli nebo ne… Je jenom na Vás, jak si s tím poradíte. Buď využijete nůž a do země vyryjete značku, která označuje prozkoumanou část, nebo můžete použít světelné tyčinky, které ovšem časem vyhasnou a přestanou tak být užitečné. Váš boj, Vaše volba.
„Vystřelím ti další díru do prdele!“
Dostali jste se ze všech těch tunelů, vyšlapaných cest v džungli a nechytli jste se do žádné pastičky vynalézavých komunistů? Pak se pravděpodobně dostanete zpátky na základnu, přesněji do svého bunkru. Tam si můžete prohlédnout plány na další misi, přečíst si svůj deník (mimochodem, další perfektní aspekt pro dokreslení reálnosti), prostudovat si osobní záznamy vojáků Vašeho týmu, nebo si vyjít na střelnici a provětrat novou dodávku zbraní a střeliva. U všeho zmíněného hraje v podkresu rádio Saigon, jehož moderátor samozřejmě hovoří česky a pouští Vám k radostným chvílím bez bitvy hrstku skvělých dobových hitů. Uff, asi si půjdu zahrát :)
Vietcong slavil, samozřejmě i kvůli věcem popsaným výše, nebýval úspěch, na který vývojáři reagovali vydáním dvojice datadisků, z kterých významnější Fist Alpha hráče přenese do období před událostmi příběhu základní hry. Je pro nás také přichystáno několik nových zbraní a vylepšení také doznala umělá inteligence, v menší míře rovněž grafika. Datadisk lze rozhodně označit za počin, který hře pověst rozhodně nezkazil.
Válka ve Vietnamu nakonec skončila vítězstvím partyzánů a komunistického Severu, americké jednotky opouštěly zemi jako poražené. Jejich pověst významně utrpěla, zatímco se socialisté radovali z úspěchu a zdrcená armáda Jižního Vietnamu se z posledních sil snažila ubránit hlavní město – Saigon. Bezúspěšně. Kapitulací byly oba Vietnamské státy spojeny v jeden. Východní blok prožíval období normalizace, zatímco východní Asie utrpěla porážku demokracie. Porážku trvající dodnes.
Zdroj: Tiscali Games, vlastní
Sepsáno exkluzivně pro tento web, platí zákaz kopírování!