Svědectví Tommyho Angela u soudu Enniho Salieriho, 1938:
Stal jsem se zločincem, protože jsem se nechtěl stát obětí.
Lost Heaven je prohnilé až na kost. Dokonce i policisté a politici posluhují panu Salierimu nebo jeho společníkům. A mezi gangy v amerických městech a dokonce i v zámoří je vytvořena mnohem rozsáhlejší síť.
Popisuju způsob života, který sem byl před padesáti lety převezen z palermských citrónových sadů a nezměnil se ani trochu – čestná společnost, která operuje mimo zákon.
Byl jsem svědkem nejméně patnácti vražd schválených samotným Marcem Salierim. Salieri přikazuje zavraždění svých zaměstnanců a klientů stejným způsobem, jako zahradník vytahuje ze svých záhonů plevel.
Celou dobu jsme operovali tak, abychom mohli vše popřít. Šéf vyšle rozkazy dolů po hierarchii a každý stupeň v hierarchii se od samotného zločinu distancuje. Pěšáci jako já a Paulie jsme riskovali, zatímco ti nad námi bezpečně a pohodlně seděli doma.
Pašovaný alkohol vynášel spoustu peněz, ale nebylo to zdaleka všechno. Znám pasáky, lichváře, padělatele a pašeráky, kteří pracovali s povolením Salieriho a platili mu za to peníze.
Pokud jste členem takového gangu, je váš život založen na násilí a nejspíš skončí násilně. Jen málo lidí, kteří se stanou členy, zemře v posteli přirozenou smrtí.
Ennio Salieri žije ze strachu lidí, ze strachu, že by mohli ztratit i to málo, co mají, a tak platí za ochranu, kterou jim slibuje.
Když mohl normální chlap jako já zabít toho nejmocnějšího muže ve městě, k čemu mu byla jeho moc? Připadá mi, že nezáleží na tom, jak silný někdo je, protože se vždycky najde někdo silnější, kdo mu přistřihne křídla.
Když pracujete pro mafii, respektuje vás většina lidí, se kterými se setkáte. Všichni vědí, že jim můžete pomoct, ale také je zničit. Volba je na vás.
Většina chlapů se do toho dostane, protože touží po moci. Nestarají se o žádná pravidla, jen o ta svá.
Podívejte se, co se stalo během prohibice. Banda chudých nevzdělaných imigrantů ze Sicílie se stala silnější než všechny zákony, soudy a policie tady v Americe. To už je úspěch.
Víte, svět ve skutečnosti neřídí zákony napsané na papíře. Řídí ho lidé. Někteří podle zákona, někteří ne. Záleží jen na každém jedinci, jaký bude jeho svět a jaký si ho udělá.
Mezi zloději není žádná čest. Ti chlapi přísahají věrnost, ale pro jejich šéfy jsou tyto přísahy jen prostředkem, jak snadno nařídit vraždy a ospravedlnit tresty.
Ten, kdo chce příliš mnoho, riskuje absolutně vše. Samozřejmě ten, kdo chce od života příliš málo, taky nemusí dostat nic.