Bez pochyby jste v minulosti zhlédli několik amerických filmů, o kterých jste si mysleli, že je jejich kvalita na celkem slušné úrovni. Nebo dokonce, že je tato úroveň velice slušná. Jenže pak přišlo pokračování – jakýsi chabý pokus o navázání na historický úspěch a společně s ním také velké zklamání diváků. Ano, bohužel se nepsaným pravidlem stal fakt, že antologie nebývají úspěšné. Je tomu tak i u české akční série Hidden & Dangerous?
Začátek 21. století byl v mnoha věcech zajímavý. Pro někoho se sice jednalo pouze o nová čísla v kalendáři, ti zasvěcenější lidé ovšem věděli své. Do nového milénia jsme totiž vstupovali s vědomím, že se nám podařilo dobýt svět. Respektive, dokázala to česká FPS Hidden and Dangerous. Původně to možná ani nebylo záměrem vývojářů, ale stalo se. Jejich talent hru vyzdvihl na přední příčky ve světových žebříčcích, počet prodaných kopií stále rostl. Popularita Illusion Softworks šla také strmě vzhůru, nemálo názorů bylo ovšem skeptických. Domnívali se, že malá brněnská firma nemůže být na takovou popularitu připravena a mohlo by se tedy naplnit pořekadlo „rychle nabyl, rychle pozbyl“. Ovšem zatímco veřejnost spekulovala, v moravských kancelářích už se pilně pracovalo na plnohodnotném pokračovateli prvního dílu. V tu chvíli nikdo neměl ani potuchy, jak to všechno dopadne. Ale patriotsky se doufalo jen v to nejlepší…
I kanály dokáží poskytnout dokonalý úkryt
Kdo ví, kdy se v chytrých hlavičkách pánů z IS zrodil nápad na vytvoření Hidden and Dangerous 2. Jisté ale je, že jsme se jeho oznámení dočkali na začátku roku 2000. Ihned se zvedla obrovská vlna nadšení, náruživí hráči si už chystali místo na svých pevných discích a všichni čekali, kdy bude nový přírůstek k českým hrám vypuštěn do světa. Jak jste si už ale možná zvykli, vývoj počítačových her a softwaru je mnohdy běh na dlouhou trať, ve kterém nikdy přesně nevíte, kdy přetnete cílovou pásku. Nejinak tomu bylo právě v případě H&D2, na vydání jsme si museli počkat ještě více než tři roky. Naskytlo se totiž několik komplikací, které posunuly šachovnicový praporek označující konec vývoje, do pořádné dálky. Právě v době, kdy se firma věnovala výhradně H&D2, zažívala nemalou restrukturalizaci. Přicházelo mnoho nových tváří, které měly zájem o zapojení do koloběhu Illusion Softworks. A na druhé straně odcházelo mnoho tváří starých. Byla rozvázána spolupráce s hlavním designérem hry Tomášem Pluhaříkem, s jehož prací nebylo vedení firmy spokojeno. A i když to nyní přiznává jen velmi nerado, nakonec se musela velká většina již zkompletovaných věcí kompletně předělat. Změny později doznal také engine (stejně, jako v případě Mafie). Vsazeno bylo na kvality LS3D enginu, který se osvědčil právě u Mafie, jelikož byl velice flexibilní a s trochou umu se z něj dal „vytřískat“ tehdejší nadprůměr. A o ten se samozřejmě všichni snažili. Z tohoto pohledu tedy nemůžeme považovat odložení vydání za negativní. 31. října 2003 jsme se konečně po dlouhých útrapách dočkali – jednotka SAS přichází podruhé. Opět skrytě a nebezpečně.
Pojďme si nejdříve shrnout změny, které jsou oproti prvnímu dílu na první pohled nejvíce patrné. Pokud jste si hru kupovali v Čechách, pravděpodobně Vás při instalaci zaujme jedna věc – kompletní česká lokalizace. Starší bratříček na hráče hovořil pouze anglicky, neoficiálně se pak začaly objevovat české titulky. Ale o českém dabingu jsme si v dobách dávných mohli nechat jenom zdát. To se v případě dvojky změnilo – titulky i dabing jsou servírovány automaticky, jako na stříbrném podnose. Věc, která nejednoho z nás nesmírně potěší. Vždyť česká hra, která na Vás mluví krásným mateřským jazykem, ještě umocňuje celkový zážitek. Do Brna míří první plusový bod.
Každá vteřina rozhoduje…
Máte za sebou instalaci a chystáte se pustit do hraní? Pak nejdříve přijměte jednu moji radu – chcete si atmosféru, která je mimochodem dle mého názoru skvělá, vychutnat plnými doušky? Pak v žádném případě nepřeskakujte žádná in-game videa. Nejen, že se s trochou fantazie dokonale vžijete do role Vašeho týmu, můžete ovšem také získat zajímavé informace o stavu a vzhledu bojiště či o síle nepřítele. Přesně tak, jako tomu bylo v prvním díle. Hned po spuštění hry se ukáže, zda jste si tuto radu vzali k srdci – k dispozici je Vám totiž intro, které se na své místo skvěle hodí. Poslouží jako ukázka toho, co je vlastně úkolem britských SAS, ale hlavně jako ukázka toho, co bude požadováno po Vás, až vezmete osud jednotky do svých rukou. Mluvil jsem o tom už v případě původního H&D – základem je, nepozorovaně proniknout až do týlu nepřítele, kde pokud možno způsobíte co největší škodu. To přesně dělá čtyřčlenná skupinka v již zmiňované úvodní animaci. Nepozorovaně pronikla do německého hradu, kde hlavně díky skvělé taktice potlačí veškerý odpor a z bojiště zmizí dříve, než si stačí přijíždějící posily všimnout jejich přítomnosti. Všechny dialogy mezi postavami jsou samozřejmě už nyní doplněny českými titulky. V plné parádě si tedy můžete vychutnat vojína Wehrmachtu, podávajíc hlášení svému nadřízenému. Oznamujeme mu, že v objektu nebyl nalezen nikdo v britském stejnokroji. Jak smutné :).
Nikdo nikoho nenašel :)
Tak co, pokocháno? Dost, nerozplačte se mi tady. Teď už je to jenom na Vás. Na samém začátku si z řádky vojáků vyberete pouze čtyři (už se nekoná selekce osmi šťastlivců, z kterých se dříve nebo později stejně stanou právě čtyři. Tento krok byl vcelku zbytečný a jen zdržoval). K dispozici máte opět zcela rozdílné charaktery, každý s jinou minulostí, schopnostmi a dovednostmi. Vybírat tedy musíte uvážlivě, je jen na Vás, zda si pustíte k tělu (rozumějte, do jednotky) agresora, který byl za své jednání několikrát degradován. Nebo raději dáte přednost jednotlivci, který se přímo vyžívá ve štípání plotů a páčení zámků? Je libo medika? Jak chcete. Ale už si proboha vyberte, válka nebude čekat věčně!
Co se týče příprav na mise, oproti předchůdci se toho moc nezměnilo. Před každou akcí je Vám poskytnut briefing, tentokrát ovšem hezky česky, grafické znázornění bylo také vylepšeno. Ve výsledku se tedy v situaci na bojišti orientujete mnohem lépe, než kdykoliv předtím. Po sekvenci následuje vstup do zbrojnice, kde každého člena jednotky vybavíte co možná nejlépe, samozřejmě s přihlédnutím na aktuální situaci. Ne vždy máte ovšem k dispozici vše, co byste si přáli, vybírat tedy musíte s rozmyslem. Rozhodně nešetřete s lékárničkami, berte, co unesete, bezesporu se budou hodit. Ve spodní části obrazovky se v určitých momentech setkáte s poznámkou, která určuje, jaká součást výstroje je pro danou misi povinná. Bez ní se zadané úkoly prakticky nedají splnit.
V autě ve skutečnosti nesedí nacisté…
Jako dříve, i nyní se setkáme s kampaněmi. Každá z nich se odehrává na jiném místě, za jiných podmínek, v jinou dobu. Tyto kampaně pod sebe sdružují jednotlivé mise přesně tak, jako tomu bylo u prvního dílu. Zde se ještě vrátím k výstroji – v drtivé většině případů máte možnost navštívit zbrojnici pouze jednou, na začátku každé kampaně. Pak už se s novými náboji nebo zbraněmi rozlučte, zásobování za Vámi nemůže létat věčně. Je tedy pouze na Vás, jak si munici obstaráte – buď na ni budete myslet už na začátku a naberete si co možná nejvíce nebo Vám budou muset stačit zbraně a zásoby nepřítele. Správný voják si holt musí umět poradit za každé situace a na pravidelný přísun potřebného vybavení se nemůže spoléhat.
Z jedničky byl také zachován taktický mód, který byl ovšem dotažen k dokonalosti a jednoduchosti. Na bojiště se můžete znovu podívat z pořádné výšky a co víc, vedení boje skrze tento nástroj je nyní mnohem snadnější a přehlednější. Stále také můžete přepínat mezi všemi členy jednotky, každý z nich také může zemřít. Opět se nekoná žádné „Game Over“ po každém hráčově zaváhání. Nekompromisní H&D2 opravdu je.
Typy misí a úkolů, které na Vás číhají, jsou rozličné. Někdy máte proniknout do nacistického hradu, který ve svých útrobách skrývá důležité dokumenty o německé taktice. Získat je za každou cenu, to je Vaším primárním cílem. Jindy zase musíte vyčistit nepřátelský podzemní výzkumný komplex, ve kterém pořídíte hezkou řádku úchvatných fotografií zdejších projektů. Jak všechno tohle provedete je pouze na Vašem úsudku. Styl alá Call of Duty, kdy zabijete vše, co se pohne? Nebo dáte raději přednost tiché práci, zajmete německého vojáka, oblečete si jeho uniformu a zahrajete si na přívržence nacionálního socialismu?
Kampaň v Čechách je příjemným oživením
Jak je vidět, možnost svobodné volby byla pro Illusion Softworks důležitá už před šesti lety, kdy vydali Hidden and Dangerous 2. A to je jedině dobře, atmosféra hry je opravdu skvělá. A svoboda na tom má nemalou zásluhu. Na závěr si ovšem neodpustím menší kritiku na adresu českého dabingu. Je sice skvělé, že nám byl nabídnut v mateřštině, bohužel ovšem nebyl kladen až takový důraz na jeho celkovou kvalitu. Projevy postav jsou mnohdy nepřirozené, zabarvení hlasu v určitých momentech nevhodné, o počtu dabérů nemluvě – moc se jich očividně nesešlo. Jednoduše, rok po vydání Mafie, kde byl dabing mimochodem vynikající, asi už nezbylo mnoho peněz na alespoň podobnou kvalitu u Hidden and Dangerous 2. Což je trochu škoda. Celkově se ale jedná o hru, která pravidlo o méně kvalitním druhém dílu série vyvrátila a hráči se k ní i v dnešní době rádi vracejí.
Zdroj: vlastní
Sepsáno exkluzivně pro tento web, platí zákaz kopírování!