Každému je myslím jasné, že se žádná nově vzniklá firma neobejde bez dostatečného kapitálu. Čím větší ambice pak firma má, tím se samozřejmě zvedá částka, nutná pro rozjezd dobrého byznysu. Nejinak tomu bylo v roce 1997, kdy v Brně vznikalo herní vývojářské studio Illusion Softworks. Jeho hlavním mecenášem se tehdy stal investor Jan Kudera, který s přílivem tak potřebného kapitálu pokračoval až do neslavné akvizice gigantem Take Two Interactive na začátku roku 2008. Pro Hospodářské noviny se nyní rozpovídal nejen o Illusion Softworks, důvodům k prodeji studia a úspěchu první Mafie. V pokračování novinky jsou zkopírovány pouze ty pasáže, které by mohly zajímat příznivce české herní scény. Také po dočtení litujete, že už vše není jako dřív?
HN: Asi nejznámější vaše investice je do herní společnosti Illusion Softworks. Založili jste ji v roce 1997, k prodeji došlo na začátku roku 2008. To je dlouhá doba. Věřil jste po celou dobu i přes mnohaleté odklady některých her, které Illusion vyvíjel, že se investice zařadí mezi úspěšné?
Jan Kudera: Nikdy jsem o tom nepochyboval. Od začátku se nám podařilo vyvinout a vlastnit práva intelektuálního vlastnictví, což je v tomto oboru zásadní. Zábavní průmysl je založený na vlastnictví práv a to je klíč k financování.
Na rozdíl od devadesáti procent ostatních vývojářů ve světě jsme nedělali práci ve mzdě pro vydavatele hry, ale vlastnili sami práva. Museli jsme tak zafinancovat ranou fázi vývoje až do momentu, kdy se hra dala předvést vydavateli. Podařilo se nám udělat kvalitní „áčkové“ hry, kterých se prodalo milion a více kopií a měly i nižší náklady. Jediné omezení bylo, že jsme se svázali s jedním vydavatelem na delší dobu, výhodou ale na druhou stranu bylo, že jsme měli jistotu zálohových plateb, případné riziko jsme sdíleli s vydavatelem společně .
HN: Jak probíhal prodej Illusionu do rukou Take 2?
JK: Pro Take 2 jsme udělali nasmlouvané hry, ale o první volné hře, kterou jsme měli, jsme začali vyjednávat s konkurenčním vydavatelem. To byl rozhodující okamžik, kdy jsme se dohodli, že firma je příliš cenná, než abychom šli vlastní cestou.
HN: Kolik jste investoval do Illusion Softworks a jaký byl výnos?
JK: Součástí úspěchu ale není jenom finanční spokojenost, ale to, že dokážete něco postavit a vymyslet. Vybudovali jsme tři sta pracovních míst a v Česku nový obor, který zaměstnává špičkové lidi, co vydělávají nadprůměrné mzdy. Intelektuální ambice jsou pro mne s odstupem času důležitější než finanční hledisko.
HN: Ale na Illusionu, na Mafii, jste vydělal?
JK: Konkrétní být nechci, ale na Mafii jsem vydělal, to ano.
HN: Jak jste poznal vhodnou chvíli k prodeji?
JK: Najít vhodné načasování je dost obtížné. V tomto oboru je to většinou tři až šest měsíců po vydání úspěšné hry. A to, zda je hra úspěšná, neřeknou recenze, ale jen počet prodaných kusů. Když prodáte milion a více, pak vlastníte taková autorská práva, která jsou na trhu prodejná a jsou atraktivní pro vydavatele. Ti chtějí mít v portfoliu dobré tituly.
HN: Proč jste tedy z Illusion Softworks neexitoval koncem roku 2002, když první Mafie se prodalo také milion kusů?
JK: Firma tehdy nebyla ještě zralá na prodej. Neměli jsme vybudovanou potřebnou manažerskou strukturu a vnitřní procesy. Po vydání první Mafie jsme angažovali zkušené britské manažery, kteří nám v tom pomohli a zvedli Illusion Softworks na anglosaský standard. Během dvou či tří let se tak firma dostala na vyšší úroveň.
2 miliony kusů
hry Mafia na PC i herní konzole se prodaly od vydání v roce 2002.
1 milion
kusů druhého dílu Mafia 2 se prodal podle serveru VGChartz během jednoho měsíce od srpnového vydání hry.
28 milionů dolarů hlavně v akciích
dostali podle veřejných výkazů majitelé Illusion Softworks včetně Jana Kudery za prodej firmy britskému vydavateli Take 2.
Zdroj: iHned.cz