Mafia.Czech-Games.net

Chameleon

Chameleon je hra, kvůli které jsme byli nuceni na chvíli pozměnit název našeho seriálu. Ne snad proto, že by se nám najednou znelíbil, spíše proto, že „Český skvost“ se s Chameleonem moc neshoduje. Jedná se totiž o dílko, jež pochází od slovenských Silver Wish Games, toho času pod záštitou zaniklé pobočky Illusion Softworks v Bratislavě. A právě z tohoto důvodu jsme zvolili alespoň federativní pojmenování Česko-Slovenský skvost. Za prvé si myslím, že rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky byl krok do prázdna, za další také to, že by spolupráce měla být prohlubována. Obzvláště pokud se jedná zrovna o Česko a Slovensko. Ale dost bylo tlachání.

img1

Seriál, který se právě dílem o Chameleonu fakticky chýlí ke konci, jsem si plánoval už celkem dlouho. Rozmýšlel jsem, co Vám nabídnout v rozborech, na co se zaměřit a co naopak vypustit. Nevím, jestli volba, která nakonec padla, byla šťastná, každopádně už s tím nejspíš nic neuděláme. Důležité pro mě ovšem při plánování také bylo, v jakém pořadí Vám jednotlivé kousky „naservírovat“. Proč jsem tedy zrovna Chameleon zvolil jako poslední z nich?

Jsou totiž produkty a události, které se z různých důvodů nedostanou na povrch. Stejně tak se bohužel do všeobecného povědomí nedostala hra, která v podstatě pochází z dílen Illusion Softworks. Těžko říct, proč tomu tak bylo, podle mého názoru zde šlo pouze o finanční stránku věci. Vydavatel (již tradičně 2K Games) očividně nevynaložil dostatečnou peněžní částku, aby se hra dostala na větší množství pultů prodejen s počítači. Je to ale velké škoda, když bych měl porovnávat nekvalitní Vietcong 2 právě s Chameleonem, moje volba by byla jasná. Ale teď už ke hře samotné.

Enginem se stal starý, známý a dobou prověřený LS3D. Ano, ten samý, co poháněl Mafii, která vyšla v roce 2002, se o tři roky později stal hnacím motorem Chameleona. Právě zde můžeme opravdu vidět, co lze všechno z této technologie vytěžit. Ocenil bych přístup vývojářů – místo toho, aby podstupovali složitý proces vytváření enginu pro každou hru samostatně, vzali ten již vyzkoušený a pouze se jej pokusili dopilovat. Možná právě díky LS3D nebyly vysoké ani hardwarové nároky, takže se hra už v době svého vydání stala „poživatelnou“ pro mnohem širší spektrum hráčů, než třeba zmiňovaný Vietcong 2.

Provázanost studií Illusion Softworks je pro opravdové fanoušky celkem znatelná. Nebavme se jenom o používání stejného enginu, což lze považovat za věc stoprocentně pozitivní. Dále stojí za zmínku takové drobnosti, jako stejné ozvučení klaksonů aut na ulici, jako v Mafii, stejný zaměřovač zbraní atd.

Trošku předbíhám. Nejdřív bych Vám měl něco málo říci o příběhu, který se ve hře odvíjí. Octnete se v kůži agenta CIA, který příhodně nenese žádné jméno. Je to jedna z věcí, které hráče přibližují k realitě. Vždyť přeci člověk, který je zapleten ve spárech americké tajné služby, nebude všude vyrukovat se svým pravým jménem. Případně ho nebude v zájmu bezpečnosti sdělovat vůbec. Proč tedy mít hlavní postavu nějak pojmenovanou? Ztrácelo by to smysl.

Možná jste si řekli, že když se scénáristé pustili na takhle tenký led a zavedli nás do prostředí rozvědných agentur, tak své hlavní postavě nedají do vínku ani osud a vzpomínky, na které by bylo možné v příběhu dále odkazovat. Pokud jste uvažovali stejně, tak se pletete. Na minulost našeho agenta, kterého budete dějem provázet, je kladen velký důraz. Nejedná se o žádného neohroženého hrdinu bez citů, kterému je všechno jedno a svoji rodinu, okolí a přátele neřeší. Ba právě naopak – v minulosti, vzdálené 15 let od začátku hry, přišli o život jeho rodiče. Zahynuli totiž při atentátu, který na ně byl kvůli jejich diplomatické kariéře spáchán.

Zde by mohlo dojít ke dvěma různým vývojům příběhu – buď by na tuto tragickou událost mohlo být pouze poukázáno a příběh by dále pokračoval úplně jinak, nebo by se právě od této události mohl příběh odvíjet. Ano, druhá možnost je ta správná. Náš agent totiž není jen chodící stroj na zabíjení, ale člověk, který se své city nebojí dát najevo. A tak se pouští do pátrání po vrazích, kteří připravili jeho rodiče o život. Zprvu ještě pod hlavičkou CIA, to když se vedení ještě uvolilo tolerovat jeho osobní zájmy. Jenže elitní agent, který svoje zájmy hodlá dlouhodobě upřednostňovat před zájmy organizace, je pro ni nevýhodný a tak rychle dostane vyhazov.

Pokračuje tedy na vlastní pěst, při kterém mu pomáhá pár starých kontaktů a přátel, jež v CIA pracují i nadále. Při svém putování se podívá do mnoha koutů světa, pod kabátem bude mít schované rozličné zbraně. Od těch, které byste pravděpodobně očekávali – pistole, samopaly, nože a dalekohledy, pak další zvláštní kousky. Mezi ně bych zařadil tlumiče na zbraně, kuši, která vystřeluje uspávací náboje, tužku, ve který je skrytý fotoaparát, nebo směrový mikrofon, s jehož pomocí můžete poslouchat i velice vzdálené rozhovory.

Stealth akce? Ano, přesně o tom je Chameleon primárně. Není to žádné „zabij všechno živé“, ale spíš pronikni až k nepříteli a nebuď odhalen. K tomu Vám pomůže buď již zmiňované vybavení, nebo Vaše vlastní logické uvažování a taktika. Modelová situace – před Vámi se nachází dvojice strážných, kteří se koukají oba stejným směrem a vzájemně na sebe vidí. Potřebujete se jich obou zbavit. Proto jednoho inzultujete s pomocí uspávacích střel, které ho pošlou alespoň na moment do věčných lovišť. Druhý z dvojice neví, co se stalo a jde se podívat ke zraněnému kolegovi. Přesně ve chvíli, kdy se sklání nad bezvládným tělem, ho zasáhne přesně mířená střela z pistole s tlumičem. Poté vyběhnete z úkrytu, další kulku „věnujete“ chlápkovi, kterého jste předtím pouze uspali, a pokračujete dál. Pokud se nechcete do ničeho namočit a rozhodnete se tedy nechat nepohodlného v klidu projít, ukryjete se do temného kouta, kde Vás nikdo nevidí. Až nebezpečí pomine, je po problému.

img13

To by bylo ke hře samotné všechno. Jediné, co bych jí snad vytknul, je horší grafika. Přece jenom i na rok 2005, kdy spatřila světlo světa, byla lehce pod očekáváním. Tehdy aktuální tituly dosahovaly o něco málo lepších výsledků jenom proto, že byl použit pokročilejší engine. Dále by možná stála za zmínku lineárnost, která je místy až drastická. Nemůžete se rozhodnout, jak který úkol splnit. Vaším úkolem je uposlechnout zadání přesně tak, jak autoři chtějí, což je u stealth akce celkem nevýhodné.

Vím, že tento rozbor je o něco kratší, než ostatní, ale snad to postačí. Ještě do konce týdne chci seriál zakončit definitivně, a to již avizovaným pohledem na projekty, které vznikly buď pouze ve fantazii náruživých fanoušků, nebo zůstalo pouze u projektování ve studiích Illusion Softworks. Ale pozor – nic není tak, jak na první pohled vypadá, kdo ví, co Vás ještě čeká…

Zdroj: TG, vlastní

Komentáře jsou uzavřeny